Otázku: „Co teď?“ jsme si v životě i podnikání položili už mockrát. Je současná situace v principu jiná? Kam ten svět spěje? Co si s tím vším počít a vyjít z krize lepší, bohatší, úspěšnější nebo spokojenější s životem ve větší pohodě?

Původně jsem uvažovala článek nazvat, něco ve stylu jestli jste uvažovali život nebo podnikání celkově přeorganizovat. Protože teď nám k tomu počasí pracovního trhu vyloženě přeje. Ano, počasí. Často se při konzultacích nebo povídání o životě, vztazích či podnikání setkávám s tím, že lidi překvapuje „Proč tamten řekl tohle?“ nebo „Proč tamten (ne)udělal tamto?“ a „Oni dělají tohle a tamto, to mi nikdo nepomůže?“ anebo „Proč zrovna já?“ … a moje nejoblíbenější přirovnání je „Proč prší?“ Copak se deštěm nebo sluncem necháme zastavit v dosahování svých cílů příznivých pro všechny zúčastněné? Chci jít ven a prší, pořídím nepromokavé oblečení nebo aspoň vezmu deštník nebo zůstanu vevnitř, kde vždycky můžu vnést víc pořádku – do prostředí, do své hlavy, do přátelství skrz komunikaci.

Stačí se dívat víc kolem, než se nechat nutit do strachů a beznaděje. A i když kolem víc strachu a beznaděje vidíme, zkusme se dívat na vize, vizualizovat, jak by situace vypadat mohly a co pro to tedy můžeme udělat teď (a to je možná největší tajemství úspěchu, ale nevěřte mi, přesvědčte se sami 😉

A tak se snažme přesměrovávat naše myšlení a pozornost na to, CO UDĚLAT MŮŽEME.

A to každý den trochu víc než včera, každý týden trochu (nebo i hodně) víc než ten minulý.

Ono se to ostatní nepo… škodí, když postupně všechno, co je pro nás skutečně důležité, začneme do svého rozvrhu zakomponovávat.

OSOBNÍ INSPIRACE

Jednou z mých inspirací uplynulých týdnů je Pavla. Přesněji Pavlabyfoto. Postupně mi docházejí fotky a nápady, s jakým foto-doprovodem příspěvky na sociálních sítích přidávat. Texty čte míň lidí, vlastní fotky ne vždy vystihnou, co se snažím říct a je s nimi větší piplačka. Nekonečné hledání v databázích fotek nebo obrázků ke zveřejnění, které už někomu právem patří, není vůbec pro mě. Pavla, která se brání prodeji zuby nehty (to snad říct můžu, naštěstí je teď dost daleko na to, aby mě něčím praštila), mi jen tak mimochodem PRODALA řešení na tuhle mojí překážku.

Tedy, mít dost vhodných fotek a tak být v dnešní době hlavně on-line v komunikaci s těmi, kdo by mé produkty nebo služby mohli potřebovat. A já do řešení investuji ráda. Někdy příznivým slovem, doporučením, ale i penězi tak, abych pomohla všem zúčastněným. No a Pavlabyfoto, když jsem jí předala myšlenku, zapojila děti i s jejími transformačními obrazy a bylo to. Takže děkuji celé rodince! Jedna věc je umění, prodej nebo profesionální zázemí a něco jiného je prostě se do toho pustit teď, jak nejlépe dovedu.

Je to právě o kontaktech, konání a uvažování tak, aby to tomu druhému k něčemu bylo. Každopádně 10 věcí 100 krát opakovaných v různé podobě, srozumitelně a výstižně, použitelné pro druhého má větší šanci na úspěch než 100 věcí o tom, jak „my jsme nejlepší, nakupujte u nás“.

Podobně mě fascinoval přístup Petry Urbancové. V jedné Fb podnikatelské skupině měla zajímavý komentář k postoji v podnikání, a tak jsem se podívala, co dělá – fyzioterapeutka? A mě zrovna bolelo rameno. Díky porozumění a tipům na péči spolu s porozuměním, jak to funguje, už nebolí. Protože dokáže se správně zeptat a uvažovat s tím, co můžu potřebovat já pro to, abych jejích služeb využila, a hlavně o tom komunikovat. Nepoučuje, jemně objasní odborné souvislosti, neváhá přidat vlastní zkušenost, jak se to dá řešit a další úsměv je na světě. Aspoň takto ještě jednou děkuji!

OSOBNÍ ROZVOJ

A tentokrát bych ráda přidala jeden velmi speciální tip ze zákulisí mého nočního stolku. Protože víc vědění a moudrosti o tom, jak život a lidské záležitosti skutečně fungují, považuji za základ toho, co nám může zajistit stíhat zvládat fungování dlouhodobě. Dianetika (celým názvem Dianetika: Moderní věda o duševním zdravíautor L. Ron Hubbard) – jedna z těch knih, ke které se inteligentní člověk vrátí opakovaně. Poprvé mi přišla do rukou ještě v době mého studia na vysoké škole, kdy jsem směřovala ke kariéře školní psycholožky. A i když je kniha na první pohled dost obsáhlá, čte se příjemně, souvisle. Takové vyprávění o tom, jak myslíme (lidi myslí) a co (nejen) našemu konstruktivnímu myšlení a správným řešením brání. Je rozhodně daleko srozumitelnější běžnému člověku než těch spoustu -ologií, které jsme do té doby museli prostudovávat pod vedením více i méně přátelských učitelů.

Úsměvné je, když se dnes poohlédnu, kudy mé cesty k naplňování životního poslání vedou. Poprvé jsem ji zhltla během pár dnů. O pár let později jsem si u jejího pokračování splnila sen přečíst si v klidu knihu v angličtině s porozuměním, jako když čtu v češtině. A v dnešní době mě díky ní překlady podobných vzdělávacích materiálů živí. Dávám si ji tentokrát potřetí, v kvalitním českém překladu a je to osvěžující, obzvlášť mezi zprávami dnešní doby. Protože na duševní zdraví se dá dívat z hlediska jednotlivce, ale i chování skupin nebo celých národů. Díky přátelům z různých koutů světa z dob mé, také vysněné, práce v personálním oddělení nakladatelství, je možné si knihu za malý peníz i prostudovat jako dálkový kurz. A získat tak aspoň kvalitní základ v oblasti duševního zdraví, o které se nás (skrz) mnohá média v dnešní době zřejmě snaží někdo připravit.

Ano, je to docela bichle, on atlas světa nebo atlas lidského těla se taky nevejde na pár stránek. A tady se bavíme o lidské mysli. Tedy jak člověk myslí, jak faktory v prostředí jeho myšlení ovlivňují. A hlavně i co se s tím dá dělat, aby člověk nemusel být loutkou nekonečných podnětů a reakcí chrlících se na nás ze všech stran. Mimochodem, taky nečtu návod na pračku od začátku do konce. Ale od té doby, co se mi podařilo pračku rozbít (při pokusu o soužití s někým, kdo si naštěstí takový článek nikdy nepřečte 😉 už raději do návodů nahlédnu alespoň pro základní funkce, jejichž znalost může ušetřit spoustu nepříjemností.

Navzdory rozšířenému postoji už o tom všechno vím,“ jsem po Dianetice sáhla v dnešní době znovu. Protože ať už jde o seberozvoj, vztahy, podnikání nebo společenské události, mají jedno společné: vždy je u toho někdo, kdo nějak (ne)myslí. A to se spolehněte, že si o sobě, o vás a tom dění kolem každý NĚCO myslí. Můžeme se dohadovat o tom, které myšlení je racionálnější. Ovšem anatomie lidské mysli a jak to myšlení funguje, to se pro lepší pochopení a rozumnější rozhodnutí docela hodí pro úspěch v jakékoli oblasti. Takže, čtení lépe řečeno doplnění vzdělání doporučuji obzvlášť všem manažerům, poradcům nebo učitelům v jakékoli oblasti, koučům i terapeutům (možná vás překvapí, na základě čeho vlastně vaše techniky fungují a proč nemáte takový úspěch s každým, jak byste si mohli přát) nebo komukoli, komu prostě současné dění nedává smysl.

Jenže, jak všechny ty inspirace stíhat, ať už to domácí vězení může navenek působit jakkoli časově pozitivně, ale realita je jiná? Mně funguje a doporučuji toto:

1. Držet vlastní směr k sebe-realizaci na trhu

(a vyjádření „skrz svou jedinečnost pomáhat lidem“ je častým společným jmenovatelem úspěšných).

2. čím dál víc prosazovat do svého života i podnikání více než těch 10 % našeho využívaného potenciálu a

3. každý den víc než včera, každý týden víc než minulý, atd.

OSOBNÍ MOTIVACE

To se lehko řekne a hůř udělá, že? Tak k tomu mi ještě pomáhá hudba. Doma si pro udržování pohodové atmosféry začínám připadat jako DJ. Nejoblíbenější je hudba klasická, energická, se silou staletí lidské tvořivosti – co se připravuje k distribuci na českém trhu, můžete najít na mých stránkách www.zuzka-maresova.cz. A kdyby vám to dávalo smysl, můžete mi i pořízením si CD v předprodeji pomoci tento krásný projekt uskutečňovat. Ráda bych zajistila kvalitní tisk, který si vyžaduje větší množství kusů, než jen pár kousků pro přátele. Budu ráda i za podněty k finalizaci – všimla jsem si, že česká mysl je nekompromisně kritická, ale většinou praktická, když se člověk naučí chápat a číst mezi řádky).

A ještě bych ráda poobdivovala a poděkovala dálprotože toho není nikdy dost. Třeba právě www.podnikavazena.cz v zákulisí s hlavní vizionářkou i aktérkou Evou Čejkovou Vaškovou, jejíž kniha Úspěch měřím štěstím mě inspirovala už před lety. Její kvality hned v několika oborech jsou nevídaně úžasné, a tak můžeme mít i prostor a komunitu (nejen) žen pro sdílení inspirace v kvalitním profesionálním formátu. Všem ženám s velkým Ž, které tuto příležitost přetváříme k radosti DĚKUJI (účastnícím se mužům také děkuji, ať mi nemáte za zlé, že k vám nemám dostatečný obdiv, protože to by nebyla pravda).

A drobné osobní poděkování ještě jedné, mně dosud neznámé ženě, z jejích řádků, jakoby mi mluvila z duše: Denisa Bikarová a její e-book 1. krok seberozvojového psaní. Těch jen pár desítek čtivých a inspirativních stránek mi rozhodně vneslo další dávku pozitivity do žil. Ono právě to psaní a dívání se na to, jak věci skutečně vidím já, může být jedním z nejlepších způsobů, jak cestu začít. Klidně jen pár minut denně. Povede k našim snům, přáním a životnímu stylu podle vlastních představ dlouhodobě.

No a na závěr, mám velkou radost, že moje články čtete. Čísla „lajků“ [to se mi líbímě motivují pokračovat na cestě k prosperitě. I jejímu dláždění pro kohokoli, kdo má zájem žít životním stylem podle svých představ. Děkuji! Budu ráda i za jakoukoli zpětnou vazbu, nápad, aha, kritiku nebo jen tak něco k tomu. Neváhejte se také zapojit, máte-li chuť. Vždyť je to jen o nás, jaký si ten svět kolem sebe, větší či menší, vytvoříme, ať už se děje cokoli 🙂

2 replies
  1. Pavlabyfoto
    Pavlabyfoto says:

    Neboj miláčku nepraštím Tě”tedy zatím”Dekuju za zmínku o mě a moc ráda pro tebe zase kdykoliv cokoliv vyfotim nebo namaluji.

    Odpovědět

Trackbacks & Pingbacks

  1. […] v nakladatelství, o kterém jsem se už zmínila v tom minulém článku (CO TEĎ? …zde), jsem se dostala k velmi spolehlivému know-how, jak tzv. etablovat lidi, aby fungovali […]

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *